Přítel mi vyprávěl o bývalých – mám zničené sebevědomí
Dobry den. Muj partner meli jsme pekny vztah k sobe ale potom a dodnes nevim proc me vypeavel o byvalych o sexu s nima proste vsechno. Takze sem zacla srovnavat se s nima vsema i kdyz uz s nim oni nejsou. Sem jiz delsi dobu uzkostne zarliva odmitam verit protoze on me moc ublizil ani nevi jak nebo to moc dobre vi. Potom taky v tom vztahu je komunikace dost spatna , a celkove se vse pokazilo nechci se rozejit ale chci zpatky svoje sebevedomi . Chci aby si vytrpel to co ja.
***
Milá Václavo,
dokáži si představit, že jste musela prožívat skutečně silný vztek a ponížení, když vám přítel vyprávěl o svých bývalých partnerkách. Jistě se to dotklo vašeho sebevědomí a zejména proto jste se s jeho bývalými slečnami srovnávala. Z toho co píšete se mi zdá vhodné si povšimnout, že máte zřejmě křehké sebevědomí, což se projevilo tím, že jste si jeho slova vzala k srdci a začala o sobě pochybovat.
Pokud s přítelem stále jste, je potřeba zapracovat na tom, aby se podobná situace již neopakovala, sama jste zmínila, že komunikace vám moc nejde a na to je třeba se zaměřit, abyste mohla své potřeby ve vztahu sdělovat a vyjádřila, co vám ubližuje. Nevím, zda jste se odvážila s ním promluvit o tom, jak vám to ubližuje, když o svých bývalých partnerkách začal mluvit. O jeho motivech mluvit o bývalých zde nemůžeme spekulovat. Každopádně zajímá mne, zda pro vás bylo těžké si obhájit své potřeby a zamezit opakování těchto situací. Co by se stalo, kdybyste to vyjádřila otevřeně? Někdy může být problém v tom, že člověk hledá chyby u sebe a pak se snaží spíše přizpůsobit situaci, i tím že jste se srovnávala s těmi slečnami. Někdy je možný problém v tom, že si člověk myslí, že nemá právo na to projevit nespokojenost a být nespokojený, nebo se bojí, že by byl pro druhého špatný a ten by ho opustil, kdyby si dotyčný dovolil projevit agresi a nespokojenost. Dále mě také napadá, že někdy chceme maskovat to, že nás druhý zranil. Ukázat někomu, že se nás něco dotklo je ale důležité pro zachování naší duševní pohody a není to známkou slabosti a to je potřeba si uvědomit. Navíc tak druhému dáme najevo, kde jsou naše hranice, které by neměl již překračovat. Rozumím tomu, že se to dotklo nějaké vaší vnitřní nejistoty se sebou, a proto jste měla tendenci se srovnávat a žárlit. Píšete, že jste trpěla a srovnávala se, nějakým způsobem jste obracela tu agresi k sobě. Nyní píšete, že byste se chtěla pomstít, tedy obrátit agresi k němu. Obracet agresi k člověku, který nám ublížil je vždy zdravější než ji obracet k sobě, ale domnívám se, že pomsta by nevyřešila to, v čem tkví část problému, tedy ve vašem křehkém sebevědomí a problémech v komunikaci (pokud mluvím o tom, co ovlivnit můžete, protože jistě je otázkou již to, proč váš partner o bývalých mluvil). Zdravá agrese je to, že sdělíte partnerovi to, co vás vzteká, a že to a to chování vám ubližuje a štve. Jistě je potřeba zapracovat na vašem sebevědomí a naučit se mluvit o svých potřebách. Možná byste si po rozhovoru s ním zjistila, že jeho motivace nebyla negativní a že netušil, jak vám to ubližuje, nebo byste zjistila, že to dělal schválně a pak byste si mohli vykomunikovat, proč to dělal a nebo byste zvážila, zda ve vztahu setrvat.
Můžete zvážit i společnou návštěvu partnerské poradny, kde byste na bezpečné půdě hledali způsoby, jak spolu lépe komunikovat nebo můžete prostě využít sama individuální psychoterapie, kde by vám pomohli zapracovat na vaší sebedůvěře a schopnosti se ochránit.
Bc.Dima Salibová