Mám přítele, ale rodiče ho odmítají.

26.02.2015 11:47

Dobrý den,
Mám takoví problém, mám nového přítele ale naší se s tím nemohou smířit.prostě mi nevěří ze me doopravdy miluje a neublíží mi.znají ho byl u nás ale nechcou at k nám zatím moc chodí a tak a to mě trápí. Vztahy co byli předtím byly ze začátku dobré ale pak už ne.poslední vztah byl nejhorší.
Prostě mi přijde jak kdyby nás chtěli rozdělit jsem s toho špatná já i přítel.
Nechcem se nechat rozdělit kvůli rodičům.
V minulosti jsem si toho hodně zažila a jsem na tom psychicky špatně.každou chvíli mi doma něco vyčítají za problémů co mají a hazy to ma mě. Máma mi nadává i za to ze se řežu ale už to nezvládám.
Kolikrat chci odejit ale snažím se vydržet kvůli přítelovy

***

Vážená slečno Šábová,

nejprve mi dovolte, abych Vám poděkoval za důvěru, se kterou jste se na nás obrátila, věřím, že napsat do naší poradny a otevřeně se svěřit se svými osobními potížemi nejspíš nemuselo být jednoduché.
            Ve své prosbě o radu popisujete více problémů, s kterými se musíte potýkat. Mrzí mne, že jste vystavena tolika náročným situacím, kterými nepochopení a nedůvěra ze strany Vašich rodičů jistě jsou.  Každý člověk pro svou spokojenost potřebuje mimo jiné uznání, pochopení a podporu od svého okolí a zejména pak od svých nejbližších. Skrze uznání našich partnerů či partnerek se nám totiž dostává uznání nás samotných. I z dalších Vašich řádků čtu velké nepochopení a absenci základní důvěry ze strany Vašich rodičů, které je jistě velice těžké snášet.
            Věřím, že Vaše rodinná a osobní situace, ve které se nacházíte, je velice svízelná a je moc dobře, že v takovéto situaci hledáte radu a pomoc. Také se vůbec nedivím, že Vás celá náročná situace dovedla i k řezání se, které zmiňujete v závěru svého dotazu. V závěru také zmiňujete, že „kolikrát chcete odejít“. Působí to na mne, že tímto i zmiňujete myšlenky na sebevraždu, i když termín „odejít“ je možné pochopit různě, tak se možná i ve svém dojmu pletu.  I v takovém případě bych se těmto myšlenkám nedivil. Zažíváte totiž velice složitou situaci. Situaci náročnou a zřejmě i bezvýchodnou, že by pro velkou část lidí bylo těžké se s ní potýkat sám. Na každého z nás toho někdy může být moc. Proto je i pochopitelné, že člověka napadají různé způsoby, jak v takové situaci nebýt a již neprožívat to vše špatné a skličující. Sebepoškozování či myšlenky na sebevraždu jsou takovým velice závažným varováním a důležitou zprávou o tom, že se máme věnovat sami sobě a pokusit se hledat možná řešení současné situace.      Opravdu rád bych Vám teď v mé reakci napsal nějakou radu, která by Vám z vaší náročné situace pomohla a Vy jste se tak již nemusela potýkat s tím, s čím se potýkáte. Takováto zázračná vše měnící rada, ale bohužel není. Neznamená to ale, že Vaše trápení nemá řešení.  K tomuto řešení jste již (a velice správně) první krok udělala. Tedy obrátila jste se s žádostí o pomoc na někoho, kdo se psychickým a vztahovým problémům odborně věnuje. Rád bych Vás v tuto chvilku podpořil v  hledání pomoci, protože na tuto pomoc máte nejen právo, ale i si ji zasloužíte. Za sebe a naší poradnu Vám mohu nabídnout pomoc v podobě společných konzultací. V případě, že byste měla zájem o konzultace v rámci bezpečného a podpůrného prostředí v rámci naší poradny, neváhejte se na nás obrátit. Také bych vám rád nabídl možnost využít služeb krizových pracovišť. Konkrétně tím mám na mysli nějakou Linku důvěry (jejich seznam a kontakty naleznete zde https://www.psychoportal.cz/linky-duvery ), na které je možné se obrátit zcela anonymně a ve velké většině i nonstop a zdarma.
            Na závěr mi dovolte popřát Vám hodně sil a ať se Vaše situace, třeba i s pomocí nějaké odborné služby brzo změní k lepšímu.